Báseň Tristan a Izolda
Báseň pochází nejspíše z jihozápadní Anglie. Nejstarší díla se dochovaly pouze torzovitě a pocházejí zřejmě z období kolem 12. století. Patrně nejlepším zpracovatelem tristanovské látky byl Chrétien de Tryoes, prohloubil psychiku problematiky příběhu. Tento autor skládal pro své urozené příznivce i veršované romány o králi Artušovi a o rytířích Kruhového stolu. Ovšem jeho skladba se nám nedochovala. Její rekonstrukci pořídil na základě rozmanitých pramenů Bédier v r. 1900 ji vydal. Stala se základem pro komorní oratorio Franka Martina.
Děj:
Do drakem zužovaného města přijel Tristan se svými druhy, král Gormond jim slíbil, že když se obludy zbaví, dá jednomu z nich svou dceru Izoldu za manželku. Tristan se rozhodl proti nestvůře vypravit sám.Draka v boji porazil, na důkaz mu vyřízl jazyk a vložil si ho do boty. Jed z jazyka se dostal Tristanovi do těla, proto po chvíli padl vyčerpáním k zemi.
Zanedlouho touto cestou projížděl královský senešal, který se už dlouho pokoušel o královu dceru, drakovi setnul hlavu, aby dokázal že ho zabil on. Dojel do hradu a žádal o Izoldinu ruku. Ta však tušila podvod a vydala se s svou matkou na místo boje. Našly Tristana v mdlobách, odvezly ho na hrad a několik dní se o něj staraly.
Při čištění jeho meče si Izolda všimla, že mu chybí hrot, Tristan byl vrahen jejího strýce. Kousek meče, jenž byl vytažen z Moroldova těla pasoval k Tristanovu meči. Ale jediný Tristan mohl dokázat, že draka senešal nezabil, tak se to rozhodla zatajit.
Kdyže Tristan probral, Izolda se dozvěděla, že ji žádá pro svého strýce krále Marka, byla zarmoucena.Všimla si toho její matka, a proto dala služebné lahvičku s kouzelným nápojem lásky, aby se Izolda s Markem netrápila.
Cestou do země krále Marka byli souženi žízní, služebná Tristanovi a Izoldě omylem podala kouzelný nápoj a oni se do sebe zamilovali. Izolda si i přes to vzala Marka, ale s Tristanem se potají scházela dál. Král se to dozvěděl a překvapil milence na jejich utajené schůzce. A okamžitě nařídil jejich upálení.
Cestou k hranici řekl Tristan, že se chce ještě pomodlit v nedaleké kapli, ta byla umístěna na útese. Tristan z útesu skočil a jako zázrakem ho zachytil plochý kámen, seskočil z něho na pláž a kousek dál na něj čekal jeho zbrojnoš Gorneval, ten mu dal jeho zbroj. Tristan se vydal zachránit Izoldu a potom se společně schovávali i s Gornevalem po tři léta v lese. Král Marek je našel, když uviděl Trisana a Izoldu vyhublé a spící, rozhodl se že je ochoten vzít Izoldu na svůj dvůr, ale Tristan musí odejít do jiné země. Souhlasili, jenže Tristan se pokusil žít Izoldě nablízku a byl odhalen zvědy.
Nakonec musel odjet do Amoriky. V Bretani se dal do služeb krále Hoela a stal se přítelem jeho syna Kaherdina. Myslel si, že na Izoldu už dávno zapomněl, a tak si vzal Kaherdinovu sestru. Ta se také jmenovala Izolda. On jí říkal Izolda s bílýma rukama. Tristana však vzpomínka na světlovlasou Izoldu neopouštěla a všimla si toho jeho žena i Kaherdin.
Jednoho dne Tristana zranil trpaslík Beladis, jehož ženě se Kaherdin tajně dvořil. Tristan poslal Kaherdina do Cornwalu pro světlovlasou Izoldu, jen ta ho může zachránit. Řekl Kaherdinovi, aby vyvěsil na lodi bílou vlajku pokud bude jeho milovaná světlovlasá Izolda na palubě a černou pokud ne.
Každý den se nechával vynášet na břeh a vyhlížel loď. Když už byl tak slabý, že nemohl celý den sledovat moře, poprosil Izoldu s bílýma rukama, aby mu řekla s jakou vlajkou loď připlouvá. Ze žárlivosti mu pověděla, že je na moři loď s černou vlajkou. Tristan si myslel, že ho jeho milá opustila a žalem zemřel. Avšak na moři plula loď s vlajkou bílou. Zbytek článku najdete na referatky.cz.